Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků je dobrovolná, nezávislá, profesní organizace s vlastní právní subjektivitou. Zajišťuje také administrativní funkci národní sekce AICA (Mezinárodní asociace výtvarných kritiků). Sdružení vyvíjí samostatnou ediční, tj. nakladatelskou a vydavatelskou činnost. Sdružení pořádá výstavy, přednášky, konference, sympozia a další akce, týkající se výtvarného umění. Zastupuje své členy a hájí jejich práva profesní, sociální a autorská. Celou svou činností vytváří podmínky pro svobodnou, demokratickou a odbornou realizaci svých členů. Respektuje jejich názorovou a tvůrčí subjektivitu.
Úvodem o Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků
Obor teorie umění přišel ke slovu opět počátkem 90.let, kdy se radikálně změnily společenské podmínky pro svobodu slova, tvůrčí a vědeckou tvorbu. Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, jež se nyní transformuje v Informační a interakční centrum, zkonsolidovalo v r.1991 svou základnu na 180 aktivních členů, navázalo zpřetrhané svazky s institucí AICA a obnovilo svou někdejší profesionální prestiž čilým publikováním, organizováním výstav, účastí v managementu výtvarného života a podílením se na řízení života kultury, zastoupením a rozhodováním svých členů v mnoha odborných komisích. Zařadilo tak svou činnost tam, kam patří, do evropsky a světově srovnatelného odborného kontextu.
Odborníkům Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků se postupně podařilo rehabilitovat to moderní a současné umění, jež za totality bylo zakázané nebo považované za neoficiální, legalizovat jeho existenci ať už výstavní či publikační činností, nebo zařazováním do sbírek státních a veřejných muzeí a galerií.
Sami teoretikové jako členové Sdružení a AICY, v součinnosti s Umělecko-historickou společností, vytvořili novou akademickou a tvůrčí, kritickou obec, jejíž aktivity jsou mnohostranné a celospolečenské. Vzhledem k celostátnímu působení členské základny Sdružení i v regionech lze konstatovat, že podle měřítek profesní vyspělosti a vzdělanosti došlo nejen k oživení knižního trhu, ale i prezentace umění v nových galeriích a médiích, přičemž nepopiratelná zásluha teoretiků je ve zprostředkování často složitých obsahů umění směrem k nejširší veřejnosti, i na školách vůči studentům.
Čeští kurátoři také začali vystavovat naše současné umění na předních světových scénách, ať už kolektivně nebo autorskými prezentacemi. Za uplynulou dekádu se tak podařilo vyprofilovat novodobé české umění 70., 80. a 90.let. Nyní se tato činnost dále zkvalitňuje, specializuje a rozvíjí.
Hlavní význam a přínos Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků lze právě sloučit s vizí vytvoření samostatného a nezávislého Informačního centra, jež ve svém sídle je spojeno s tzv. Galerií kritiků a může se věnovat interakčním a modelovým způsobem novým formám kurátorské práce, v pořádání výstav multimediálního a mezioborového druhu. V těchto případech podporuje teoretický experiment tvůrčí myšlenku umělců, popřípadě rozšíří spektrum jejich výrazových prostředků, s dodatečnou integrací jejich díla do širšího společenského kontextu. Stručně řečeno, teorie tu pomáhá i náročné autorské praxi k jejímu společenskému prosazení a ohodnocení. Diskusní kluby, literární kavárny a odborná symposia
takovou součinnost teorie a praxe ještě doplňují, konfrontují ji s přístupy druhých a shrnují do uceleného poznávacího kontextu. V tomto smyslu jde o vytváření nejen zábavné, ale i studijní a filosofické základny pro přemýšlivé publikum v širokém záběru, jímž se integrují jednotlivé cílové skupiny podle žánrového zaměření a konceptu projektů do společného generačního a společenského pocitu.
Vytváří tím most komunikace mezi profesionály a studijním publikem zájemců, potřebný ke kultivování jak mladé generace, tak i nejširší kulturní veřejnosti.
Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků podporuje i školní a obecně vzdělávací aktivity, má nepopiratelný vliv na mediální prezentaci a reprezentaci umění, věnuje se galerijnímu managementu a vývoji trhu, vytváří zvláště mladým umělcům nové operativní prostory a možnosti ke zviditelnění. Zprostředkovává i zařazení profesionálních děl do veřejných a soukromých sbírek, a to nejen doma, ale i v zahraničí, pro muzea, galerie, městské úřady a nadace.
Realizované výstavní plány svědčí o organizační a sběratelské spolupráci s privátními galeriemi i státními a městskými institucemi, kam po ukončení výstav odcházejí exponáty na návrh nákupních orgánů do depositů a sbírek. Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků plní roli koordinátora profesionálních tvůrčích, vědeckých a uměleckých aktivit pro společnost, jíž zprostředkovává i porozumění pro hodnoty umění.
Členství
Řádným členem Sdružení se stává výtvarný kritik a teoretik, který absolvoval vysokou školu příslušného směru nebo jinak prokázal svou odbornou způsobilost. Na základě absolutoria či výsledků své práce je přijímán Výborem Sdružení. Řádnými členy jsou výtvarní kritici a teoretici, kteří žijí a pracují na území České republiky, mimořádnými členy se stávají ti odborníci ze zahraničí, kteří vlastní českou státní příslušnost. Čestným členem se na základě rozhodnutí Výboru Sdružení stávají ti, kdo se výjimečně zasloužili o rozvoj oboru. O způsobu členství ve Sdružení rozhoduje Výbor.
Členství zaniká úmrtím, vystoupením nebo vyškrtnutím. Vyškrtnut může být člen, který dlouhodobým neplněním svých povinností, včetně příspěvkových, se nepodílí na činnosti Sdružení bez uvedení řádného důvodu, nebo který závažným způsobem porušil poslání činnosti Sdružení, vymezené v úvodním ustanovení.
Orgány Sdružení
Valná hromada je vrcholným orgánem Sdružení. Schází se podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Schvaluje změny stanov Sdružení, určuje základní program činnosti a volí výkonný Výbor, odpovědný i za revizní funkci hospodaření Sdružení. Výbor jmenuje svého předsedu a dva místopředsedy do doby jejich odvolání či abdikace. Tito jsou oprávnění jednat jménem Sdružení a mají podpisové právo.
Mimořádnou Valnou hromadu svolává pověřený člen Výboru do 1 měsíce, požádá-li o to nejméně třetina řádných členů. Výbor vyřizuje běžné záležitosti Sdružení, stanovuje výši členských příspěvků, svolává Valnou hromadu a podává jí zprávu o své činnosti. Může vytvářet další stálé nebo dočasné komise, např. výstavní komisi, ediční komisi apod. Výbor také kontroluje činnost Sdružení z hlediska dodržování stanov a hospodaření s penězi.
Revizní orgán, jmenovaný Výborem, dohlíží na dodržování stanov, finanční hospodaření a kontroluje účetní uzávěrky. Zúčastňuje se schůzí Výboru.
Hospodaření
Finanční prostředky Sdružení tvoří: roční členské příspěvky; vklad nově přijatých členů; výnosy z akcí, pořádaných Sdružením; dotace a subvence; jiné příjmy, např. z movitého a nemovitého majetku, úroky aj.
Zánik Sdružení
Sdružení zaniká rozhodnutím všech členů, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina všech členů Sdružení. Valná hromada rozhodne také o tom, jakým způsobem bude naloženo se zůstatkovým majetkem Sdružení.
Předsedkyně Sdružení: PhDr. Vlasta Čiháková-Noshiro
Místopředseda Sdružení: PhDr. Jan Kříž
Místopředsedkyně Sdružení: PhDr. Blanka Jiráčková
